DigitálníTelevize.cz DigitálnaTelevízia.sk Energoportál.cz InteligentníDomácnost.cz TV program
Satelitní komplety     |     Televízie najlepšie ceny
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Eurosport 2 HD již ve všech základních balíčcích Skylinku
Redakce, 10. dubna 2014
7. dubna 2014 byl předplatitelům balíčků Mini a Multi nově zpřístupněn program Eurosport 2 HD, který dnes 10. 4. 2014 ráno nahradil původní SD verzi.

Technické parametry pro naladění programu Eurosport 2 HD:

Satelit: Astra 23,5°E
Kmitočet: 12 109 MHz
Polarizace: Horizontální
FEC: 3/4
Symbolová rychlost: 27 500 kS/s
Norma: DVB-S2/8PSK
Pilot: ON

Pro příjem programu je nutný HD satelitní přijímač.
Zamyšlení nad LTE a nebezpečí rušení „horních kanálů“ UHF pásma…Co na to ČTÚ?
Vladimír Kebrle, 7. dubna 2014
Ve svém příspěvku „LTE a nebezpečí rušení horních kanálů UHF ... Jak na to?“ jsem se zamýšlel nad touto tématikou v obecnějším rozměru, za účelem poinformovat uživatele DVB-T jak a čím se rušení tohoto druhu ubránit. Nyní jsou na řadě otázky pro ČTÚ, i jejich plány jak se vypořádat s úkolem rozšířit u nás kvalitní internet a zároveň nenarušit či zdokonalit příjem DVB-T.

Z mého minulého příspěvku shrnuto:

Problémem možného rušení jsou dotčeny oblasti pokrytí území sítí:

  • Na kanále 60: Sítě muxu3 Liberec/Ještěd a Trutnov/Černá Hora + Svitavy/KaHo
  • Na kanále 59: Síťě muxu3 Praha-Střední Čechy/Cukrák + Praha-Město/Mahlerovy sady + Voti-ce/Mezivrata a Brno/Kojál+Brno-Město+Brno/Hády a na Ostravsku dokrývače Bruntál, Klimkovice a Krnov
  • Na kanále 58: Síť muxu2 Ústí n.L./Buková H+Chomutov/Jedlák a vysílač regionálního muxu 8 Zlín
  • Bohužel na kanále 59 bude v některých místech možným rušením LTE dotčen i příjem polských vysí-lačů druhého polského muxu Wisła/Skrzyczne a Kłodzko/Czarna Góra a v menší míře i hlavně kanálu 57 ze slovenské Javoriny.
U jmenovaných sítí dojde ke zmenšení území pokrytí, přičemž to budou hlavně jeho okrajové oblasti.
  • Na části z těchto okrajových oblastí je nasnadě řešení přechodem na kanál sousedního regionu.
  • Lokality, ve kterých pro přechod na kanál sousedního regionu nejsou podmínky (např. vysoká blízká terénní překážka aj.), bude zajisté vhodné (a ČTÚ to ve svých vyjádřeních ne veřejnosti také připouští) zajistit signál na nějakém jiném („nižším“) kanále
Když jsem se zamýšlel nad možným řešením z hlediska existujících mezinárodně původně odsouhlasených přídělů kmitočtů, vyšla mi takováto představa:

Chomutov/Jedlák: Instalovat vysílač, zprovozněný v SFN s Plzeň/Krašov na k48 (67km).
  • Jaké jsou možné vyhlídky mezinárodní koordinace? Dle současné situace: S Německem pravděpo-dobně bez problému, Polsko - je allotment GE06 na Żagań (vzdálen je 197km). Tento polský allotment je určen pro pokrytí Lubušského vojvodství, nicméně určitou míru diskutabilnosti toto řešení zakládá, a to v každém případě bude vyžadovat krom omezení vyzařování směrem do Německa také omezení ve směru severovýchod (do výseče zhruba 10°-40°).
  • Efekt: Pokrytí kvalitním signálem všech tří multiplexů ČRA na kanálech 33, 48 a 55 částečně severní, plně pak západní a jižní části území pokrytí „Bukovky“ v náhradu za kanál 58 a současně severo-západní a severní okrajové části území pokrytí pražských vysílačů v náhradu za kanál 59 muxu3.
Pardubice/Krásné: Co brání zvýšení ERP muxu3 na k34?
  • Možné vyhlídky mezinárodní koordinace: S Německem – allotment GE06 je na Löbau a Hoyerswerdu, Polsko – Opole/Chrzelice, mux3 ERP 100 kW v provozu, Rakousko – Vídeň/Kahlenberg mux B ORS, ERP 80 kW v provozu. Řešení by zajisté vyžadovalo pečlivě „vytvarovaný“ vyzařovací diagram antén, zjevně nejvíce v ose západ-východ, a sever-severovýchod, a útlumy na směry Löbau, Opole a Vídeň. Nakonec pro Krásné (zřejmě) jsou v GE06 allotmenty také ještě na kanály 24 a 27, které už pravděpodobně figurují v představách na obsazení muxy DVB-T2, u nichž v poloze vůči stejným za-hraničním vysílačům bude v otázce vyzařovacího diagramu anténního systému zapotřebí stejného řešení. Vlastně dnes již taková situace existuje – na kanále krásenského kanálu 39 rovněž funguje síť Drážďany-Löbau (v Rakousku ovšem v regionu Dolního Rakouska obsazen k 39 není a nebude).
  • Efekt: Náhrada za kanál 60 na velké části Královéhradeckého kraje, a pro severovýchodní, východní a jihovýchodní částí území pokrytí pražských vysílačů, popř. Votic, náhrada za pražský kanál 59.
Mikulov/Pálava: Instalovat vysílač muxu3, zprovozněný v SFN s jihlavskou Javořicí na k33.
  • Možné vyhlídky mezinárodní koordinace: S Rakouskem, se Slovenskem, s Maďarskem ani s Rakouskem by neměl být zvláštní problém, neboť všechny allotmenty či vysílače jsou situovány na B. Bystricu, Zvolen, Lučenec, Modrý Kameň, Paks, Kiskoros, Czávoly (tj. na jihu Maďarska) a do Tyrolska a Korutan. Na Javořici by to znamenalo akorát „rošádu“ muxů1 a 3, tj. obsazení kanálů 30 a 33, neboť mux3 je provozován na kanále 30, jenž by v mezinárodní koordinaci nejspíše „neprošel“: V Rakousku je na něm již v provozu mux B ORS vysílačů Mattersburg a Sonnwendstein - vzájemné rušení bylo by pravděpodobné, a pokud k35 z Javořice, na tom je v provozu v Maďarsku Győr, což by rovněž mohlo vést při vyjednávání mezinárodní koordinace k problémům.
  • Efekt: Pokrytí kvalitním signálem všech tří multiplexů ČRA na kanálech 29, 33 a 40 severozápadního, západního, východního a severovýchodního okraje pokrytí Kojálu v náhradu za rušení na k59.
Liberec/Ještěd: Je možná výměna pokrytí Středočeského kraje a Prahy mezi ČRA a CDG na kanále 41 za kanál 44 a rozšíření pokrytí kanálem 44 na Ještěd (nejlépe, v krajním případě lze uvažovat „Bukovku“) instalací SFN?
  • Proč výměna mezi ČRA a CDG: Ještěd je vhodný k pokrytí území mezi Libercem a Ústí n.Lab. včetně Šlukovského a Frýdlantského výběžku a severovýchodní části Královéhradeckého kraje za kontroverzní kanál 60, přičemž CDG má tuto oblast pro mux 4 pokrytu na kanále 25, případně dokrývači na kanále 30, zatímco rozšíření pokrytí kanálu 41 na sever ČR není možné – na kanál 41 je allotment v blízké oblasti Polska a obsazen na vysílači Żagań/Wichów polským muxem 2 s ERP 100 kW).
  • Možné vyhlídky mezinárodní koordinace: S Polskem by problém být neměl, allotment GE06 je určen pro vysílače až v regionech značně vzdálených od hranic ČR a tento kanál také v provozu - ve Velko-polsku mux 2 Kalisz/Mikstat a v Západním Pomořansku mux1 Koszalin/Gołogóra, mimo lokace z GE06 je však tento kanál obsazen vysílači mobilního muxu-4 ve Wrocławi a dále na od Wrocławi na východ, jejich ERP je řádu maximálně jednotek kW. Pokud Německo, tam je allotment pro stanoviště Berlín a Boosen (Frankfurt nad Odrou), obsazen jej má ve skutečnosti společnost ProSiebenSat1 svým multiplexem, šířeným z berlínských vysílačů na věžích na Alexanderplatzu (s ERP 120 kW) a na Schäferbergu ve dříve západoberlínské čtvrti Wansee (s ERP 50 kW). To je natolik dostatečná vzdálenost, že styk oblastí pokrytí je vyloučen (při omezení vyzařování Ještědu do Německa i Polska obzvlášť).
  • Efekt: Náhrada za dosavadní kontroverzní kanál 60! Z Ještědu by tak byla po této změně k dispozici trojice kanálů 43, 44 a 52. Kompletováno by bylo také pokrytí území východní poloviny ústeckého a západní poloviny libereckého kraje včetně šluknovského a frýdlantského výběžku.
Výsledkem výše uvedených optimalizací bylo zúžení oblasti příjmu kanálů 60, 59, popř. 58, „ohrožených“ rušením LTE z pásma 800 MHz na tu část pokrytí (tj. blíže jeho centru, na které je úroveň signálu skýtá dostatečnou úroveň, umožňující kvalitní příjem na anténu i při případném útlumu, způsobeném instalací různých zádrží popř. dalších kmitočtových filtrů atp. Přitom věřím, že ve skutečnosti jde záležitost o něco složitější, že nepůjde jen o úpravu technických para-metrů vysílačů tak, aby se daly zapojit do SFN, nýbrž i o jiné aspekty, která se rýsují v horizontu do pěti-šesti let: To je mj. i otázka tzv. digitální dividendy II. Budeme-li přece jen uvolnit i pásmo 700 MHz (kanály 49-60), budeme při zavádění DVB-T2 potřebovat více frekvencí, abychom mohli zajistit souběh obou standardů po určitou dobu, než budou zařízeny na příjem DVB-T2 všechny domácnosti. Jak to bude s televizními kanály u nás, pokud bychom byli rovněž nuceni pásmo 700 MHz?

V pásmu UHF původní kmitočtová dividenda tzv. GE06 umožňuje každému státu v rozsahu kanálů 21 až 60 šest celostátních pokrytí signálem. Pokud budeme nuceni odevzdat rovněž kanály 49 až 60 (tzv. pásmo 700 MHz) ve prospěch mobilních operátorů, a tím tedy přinejmenším jedno pokrytí s tím, že by jich zbylo pět, pak by situace u nás vypadala takto:

- Nedotčeny by zůstaly kraje: Karlovarský (Klínovec), Pardubický kraj (Krásné), Vysočina (Javořice), Brno a Jihomoravský kraj (Kojál) a Zlínský kraj (Tlustá Hora).

- Kraje, kde allotmenty budou chybět:

  • Plzeňský (Krašov): Po odevzdání k52 zbudou jen čtyři kanály (24, 31, 34,48), zde byly původně dva all-otmenty v rozsahu kanálu 61-69
  • Středočeský (Praha-Cukrák): Po odevzdání k59, 53 a 51 zbudou jen tři kanály (23, 41 a 44)
  • Město Praha: Po odevzdání k57 a k54 zbudou čtyři kanály (37, 43, 46 a 47)
  • Severočeský-Ústí n.L.(Buková Hora): Fatální situace – po odevzdání k58,55 a 50 zbudou jen dva kanály! (21 a 33)
  • Liberecký kraj (Ještěd): Po odevzdání k60 zbudou jen čtyři kanály (22, 38, 40, 45), zde byly původně rovněž dva allotmenty v rozsahu kanálu 61-69
  • Královéhradecký kraj (Černá Hora): Po odevzdání k60 zbudou jen čtyři kanály (22, 38, 40, 45), zde byly původně rovněž dva allotmenty v rozsahu kanálu 61-69
  • Olomoucký kraj (Praděd): Po odevzdání kanálů 53, 51 a 50 zbudou jen tři kanály (31, 36, 44)´
Dalším aspektem pro případnou racionalizaci v organizaci kmitočtů je jistě fakt, že regionální síť 7 CDG dnes dorůstá do celostátního pokrytí signálem, a z toho plyne např. otázka: Proč dublovat šíření ČT:D a Art ve dvou muxech? (A nejen ČT:D-A).

Anebo jiná otázka – nyní marketingová: Jaké procento českých uživatelů má již nový televizor (vybavený tunerem DVB-T, tunery televizorů, prodávaných u nás v posledních dvou až třech letech, již fungují v kompresi MPEG-4)? Nebo set-top-box, jenž již „umí“ MPEG-4? Je toto procento natolik vysoké, že by umožňovalo třeba jeden z muxů – buď mux2 nebo mux3 převést do MPEG-4? Mux v MPEG-4 by dovoloval přenášet přinej-menším sedm až osm programů (v SD).

Anebo ještě jinak: Co odstranit dublování šíření některých kanálů ve dvou muxech a následně spojit obsah dvou muxů – nejspíše muxu 2 a muxu 3 do jednoho v MPEG-4? Nemohlo by se touto cestou ušetřit jedno celostátní pokrytí? Tuto otázku totiž vyvolává představa případného odevzdání kanálů tzv. pásma 700 MHz mobilním operátorům: Jakkoliv je samozřejmé, že u nás přejdeme na DVB-T2, bude to s nejvyšší pravděpo-dobností vyžadovat určité přechodné období souběhu se „starým“ DVB-T do doby, než bude dosaženo určité vysoké procento vlastnictví příslušného zařízení mezi obyvatelstvem. A toto by dle mého názoru rovněž mohla být cesta k uvolnění jednoho pokrytí pro účely souběhu DVB-T a DVB-T2, tím spíše, že lze počítat s tím, že pravděpodobnost, že bychom získali od mezinárodních orgánů další kanály, je malá – naopak je zjevně vysoce pravděpodobné, že žádný stát se nevzdá žádného kanálu a že každý bude tvrdě hájit ty, které již v minulosti získal, a že ani představitelům naší země u příslušných mezinárodních autorit nezbývá, než mj. i obhajovat to, čeho se nám již dostalo.

A nyní z jiného soudku: Zvažují ČTÚ a naši operátoři rovněž obsazení III. pásma? V našem sousedství v něm plánuje umístit jeden mux Polsko, velkoplošně pak provozují po jednom muxu v tomto pásmu již např. Fin-sko, Švédsko, Lucembursko, Itálie pak provozuje dokonce dva muxy. A u nás? Pokud Praha, v GE06 figurují allotmententy na dva kanály, dva také pro Pardubice a Jihlavu, avšak další lokace, ze kterých jsou dnes provozovány muxy ČRA 1 a 2, případně i mux 3, mají v allotmentech VHF jen po jednom kanále – mezi nimi i Brno a Jihomoravský kraj. Jaké je stanovisko našich orgánů? A případně již i vize, či v lepším případě plány?

Všechny zde představené otázky budou zajisté také předmětem diskuse u příležitosti odborného semináře s panelovou diskuzí Milníky digitální televize 2014 pořádaný 9. dubna na Kavčích Horách. Těšíme se na podrobné a přesné informace, které ráda na těchto stránkách bude redakce tlumočit.
Vysílací sítě MUX 4 a RS7 se již staly plnohodnotými sítěmi
Redakce, 7. dubna 2014
Nejmladší celoplošné sítě DVB-T Multiplex 4 a RS7 (MPX1a/RS7) v loňském roce dramaticky zvýšily své pokrytí obyvatel České republiky, stejně jako penetraci příjmu televizního signálu v domácnostech. Tyto údaje potvrdily zejména výsledky oficiálního výzkumu ATO-Mediaresearch za obchodí 4. kvartálu roku 2013.

V souladu s deklarovaným nárůstem pokrytí operátora digitální televizní Vysílací sítě 4 (MUX 4), společnosti Digital Broadcasting s.r.o., který udává 95,5 % pokrytí obyvatel České republiky, potvrdily výsledky oficiálního výzkumu ATO-Mediaresearch za období 4. kvartálu loňského roku 2013 dosažení téměř 80 % (79,3 %) naladěnosti, vzhledem ke konkurenční síti MUX 3, která s ní má srovnatelné pokrytí obyvatel ČR. Je logické, že penetrace příjmu se bude v následné době i nadále zvyšovat a tím se vyrovnávat s konkurenčními sítěmi. U ostatních pochopitelně v závislosti na velikosti pokrytí.

Zásadní výhodou sítě MUX 4 je především její schopnost efektivního regionálního vysílání, tzn. schopnost šířit souběžně TV programy s různým obsahem až do 13 regionů České republiky. Takovou možnost nemá žádná z ostatních celoplošných DVB-T sítí. A také možnost vysílání reklamy regionálně, tj. nabízet vybrané inzertní balíčky i menším podnikatelům za dostupnou cenu.

Druhou největší celoplošnou DVB-T sítí této skupiny, soustředěné kolem majoritního vlastníka Radima Pařízka, je RS7 (MPX1a/RS7). Její operátor, společnost Progress Digital s.r.o., udává dosažení více jak 82 % pokrytí obyvatel České republiky během velmi krátké doby včetně samotné instalace vysílačů a veškeré DVB-T technologie. Můžeme tak konstatovat, že za velmi krátkou dobu působení vysílacích sítí MUX 4 a RS7(MPX1a/RS7), tyto sítě patří k zavedeným a plně hodnotným.

„V letošním roce, mimo jiné v souvislosti s TV přenosy v HD kvalitě z ZOH 2014 v Soči zaznamenáváme další významný nárůst sledovanosti naší sítě MPX1a/RS7 a jsme připraveni ho podpořit dalšími výraznými investicemi s ohledem na zájem provozovatelů televizního vysílání“, říká Radim Pařízek.

Ze stejného zdroje průzkumu, který je vyhodnocován vždy kvartálně také vyplývá, že význam terestrického vysílání dále vzrostl oproti ostatním platformám šíření televizního signálu. Podíl příjmu televizního signálu šířeného terestricky DVB-T vzrostl meziročně o 5 procentních bodů z 57 % na 62 % ke konci roku 2013. Na zvýšené oblibě příjmu televizních programů z terestrického vysílání mělo určitě svůj podíl mimo jiné i rozšíření pestrosti programové nabídky dalších TV programů šířených prostřednictvím Multiplexu 4 a celoplošné sítěMPX1a/RS 7.
České Radiokomunikace spustily dva vysílače sítě 8
Redakce, 3. dubna 2014
České Radiokomunikace dnes v 10:00 spustily televizní vysílače Regionální DVB-T sítě 8 v Plzni a v Olomouci. Rozšiřují tak pokrytí této Regionální sítě, která již vysílá v Praze a Karlových Varech, na 24,1 % obyvatel České republiky.

Regionální DVB-T síť 8 je od dnešního dne dostupná vedle Prahy a Karlových Varů také v Plzni a Olomouci a pokrývá tak zhruba 2,4 miliónu obyvatel České republiky. Další vysílače této sítě budou postupně zprovozňovány v následujících měsících.

České Radiokomunikace plánují Regionální síť využívat pro stávající i nové provozovatele televizního vysílání, kteří mají zájem vysílat s nižším pokrytím, než jsou celoplošné DVB-T sítě. V současné době je vysílán pouze testovací signál.

V Olomouci je pro vysílání použit kanál 52 s horizontální polarizací, v Plzni kanál 47, rovněž s horizontální polarizací. Vysílače pokrývají nejenom obě krajská města, ale také široké okolí.
LTE a nebezpečí rušení „horních kanálů“ UHF pásma se blíží. Jak na to?
Vladimír Kebrle, 1. dubna 2014
Za dveřmi je zprovoznění prvních základnových stanic LTE internetu v pásmu 800 MHz v těsném sousedství „horního konce“ V. TV pásma: Konkrétně 791-821 MHz pro downlink, 832-862 MHz pro uplink. Ano, downlink je zde opravdu níž než uplink, přiléhá těsně k TV kanálu 60, 782-790 MHz! Nejvyšší možný ze strany ČTÚ povolovaný vysílací výkon základnové stanice je 800 W EIRP (20 W výstupní výkon + maximálně 16 dBi zisku sektorové antény). K tomuto tématu LTE a rušení TV kanálů horní části V. TV pásma se vyjadřuje obšírný článek v digizone.cz, který nemá smyslu dublovat, proto uveďme na něj odkaz.

K němu si dovolím několik svých postřehů, které se začaly ještě v „době analogové“ potřebou potlačit rušení příjmu tehdy hlavně kanálu 24 Svitavy/KaHo, a jednalo se o základnovou stanici CDMA internetu na frekvenci 463,5 MHz s ERP 200 W, nemoudře umístěnou blízko centra okresního města v oblasti poměrně husté obytné zástavby. Řešil jsem to tehdy stížností na rušení podanou krajské divizi ČTÚ v Hradci K., ta vyslala specialistu s příslušenou měřicí technikou, moje stížnost byla shledána oprávněnou, a vyfasoval jsem na anténu příslušnou zádrž – a vše na úhradu operátora (hradit bych byl musel výjezd a měření, pokud by stížnost nebyla shledána oprávněnou).

Jenže – byl to analog, a na tom se takové rušení projevuje pruhy v obraze a pískavými kliksy ve zvuku, čímž je prvotní identifikace zdroje viditelnou - při použití dávno před spuštěním této základnové stanice instalo-vaného širokopásmového anténního zesilovače byly vidět pruhy a kliksy ještě na k41. U DVB-T však nic takového postřehnout nelze. V takovém případě, i když je signál daných muxů DVB-T více než dostatečný k jejich kvalitnímu příjmu, se i při správné a pečlivě provedené instalaci antény na set-top—boxu/televizoru nenaskenuje nic. A laický uživatel potom bezmyšlenkovitě kupuje anténní zesilovač – a výsledek? Poněvadž set-top-box/televizor bude přebuzen, přinese opětovné skenování pásma tím spíše jen neúspěch.

LTE internet tedy přináší zcela stejný problém, co výše popsaná zkušenost, rozdíl je tentokrát v tom, že potenciální rušení se týká horního konce televizního pásma. Nepříjemnosti samozřejmě umisťování LTE internetu na frekvencích těsně sousedících s horním koncem V. TV pásma přináší, řešením však je

  • Výběr takové antény, jejíž zisk již od horního konce V. TV pásma klesá strměji. Pokud nejde o antény ur-čené jen pro skupinu několika „horních“ kanálů V. pásma, nýbrž antény širokopásmové, pak zásadně přijmeme jen antény pro rozsah kanálů 21 až 60, a odmítáme antény pro rozsah kanálů 21 až 69 (Bo-hužel je u nás nabízí řada prodejců – zkrátka mají smůlu). Antény pro rozsah 21 až 60 jsou označovány také „LTE free“. Řada zahraničních výrobců, jejichž antény lze potkat i na našem trhu, nabízí i antény již opatřené symetrizačním článkem následovaným zádrží ještě v anténní krabici – z níže je vývod na svod již F-konektorem (což se podílí i na ceně antény).
  • Zásadně anténa s rozsahem kanálů, jehož horní konec je ohraničen kanálem nejblíže nejvyššímu z přijímaných všude tam, kde „nejvyšší“ z přijímaných kanálů je od horního konce pásma vzdálenější (jak tomu je u řady vysílačů muxů4 a RS7, kde „vyšší“ z obou kanálů je mezi k40 a k50, tomu vyhovuje anténa pro rozsah kanálů 21 až 47 Alcad BU-547 nebo při silnějším signálu i kratší a o něco levnější BU-453, sice to není jediný výrobce, jenž antény na tento rozsah nabízí, akorát že tyto antény lze dostat ještě u některých tuzemských prodejců). Efekt: Vyhneme se tak nejen případně potřebě zádrže LTE na tuto anténu, nýbrž i v případě slučování antén slučovačem umožníme lepší vzájemné oddělení kanálů (zejména pak pokud jsme nuceni přijímat na jinou anténu ty „úplně horní“, na nichž mj. je s výjimkou Jih-lavy/Javořice a Pardubic/Krásného provozován hlavně mux3, na něž se nejčastěji instalují běžně do-stupné „colorky“ nebo při silnějším signálu „plzeňská síta“ – u těch zejména v případě blízkosti „základ-novky“ LTE se potřebě zádrže LTE nevyhneme. I v místech vzdálenějších od základnové stanice třeba počítat rovněž s vyzařováním uplinku ze strany uživatelů LTE, jeho zdroj může být blízko.
  • Máte ve svém místě příjmu základnovou stanici ať LTE internetu, tak eventuálně i CDMA internetu (Ufon, O2) na 463,5 popř. i 422 MHz? To budete moci zjistit z průběžně aktualizovaného seznamu s údaji všech mobilních operátorů s údajů GPS souřadnic, adresy, a údajů ERP a hlavních směrů vyzařování jejich anténních soustav vede www.gsmweb.cz - vyvarujete se proto neautorizovaných firem, či různých neodborných fušek anebo i podvodníků, nabízejících neadekvátní nebo nepotřebné nebo nakonec ne-provedené odrušení LTE! S nástupem LTE již portál www.gsmweb uveřejnil i první databáze „základnovek“ LTE, zatím však zprovozňované v pásmu 1800 MHz (konkrétně O2 a T-Mobile), nejnověji na 900 MHz (Vodafone), což jsou kmitočty od televizních naštěstí ještě „daleko“, avšak zprovoznění prvních 800 MHz je již takřka přede dveřmi!
  • Správné rozmístění součástí rozvodu, zvláště v případě slabšího signálu, kdy je potřeba anténní předze-silovač na jedné nebo i obou anténách: Pokud danou anténou musíme přijímat kanály 60, 59, 58, 57 a i v případě velmi silného signálu „základnovky“ LTE i níže, je zádrž vždy mezi anténou a anténním předze-silovačem, a za předzesilovačem. V případě, že jde o kanál „vzdálenější“ od horního pásma, volíme typ anténního předzesilovače s kanálovými propustmi hned mezi ním a anténou. Neumisťujeme za LTE filtr např. kanálové propusti, protože by došlo k vzájemnému ovlivnění obvodů, došlo by i k nežádoucí změně jejich kmitočtových charakteristik a obvody by neplnily svůj účel. Pokud je potřeba do větve se zádrží LTE na anténě přece jen vřadit ještě kanálové propusti (např. v případě, kdy je v éteru v daném místě příjmu ještě signál na jiném kanále, silnější o více než cca 30 dB – např. slučujeme anténu se zesilovačem pro dálkový příjem muxu3 s anténou na silný signál místního vysílače mux4+SR7), pak tyto kanálové propusti adíme za výstup předzesilovače - případně nám jejich funkci může nahradit kanálový anténní slučovač na 3 kanály UHF (muxy 1,2 a 3 ČRA) + 2 kanály UHF(mux4 a RS7), jaký je u našich výrobců a prodejců rovněž běžně k dostání.


Problematika zádrží LTE internetu a instalace antén DVB-T: Pokud jde o trh, mají je v nabídce již i naši výrobci, a to zádrže s útlumy 20 dB, nebo 35 či i 45 dB, jinak u zahraničních výrobců antén se s nabídkou těchto zádrží setkáme dnes již běžně, v nabídkách figurují také pásmové propusti pro celé IV.-V. TV pásmo s potlačením LTE pásma. Výběr záleží na intenzitě signálu „základnovky“ LTE, a ten záleží zase na jejím ERP, dále na směrech, do kterých její antény vyzařují a v neposlední řadě také na směru, do kterého jsou nastaveny každá z antén pro příjem DVB-T, takže opět potřebnou velikost útlumu lze ověřit měřením v místě příjmu individuálně. Nutno pamatovat, že tyto zádrže mají průchozí útlum, ten na kanále 60 to bývá cca 8 dB, na kanále 59 kolem 5-6 dB, a i na kanále 57 ještě je útlum nad 3 dB, a s průchozím útlumem třeba počítat i na nižších kanálech. Vykompenzovat tento útlum tak, aby žádoucí signál DVB-T měl úroveň zajišťující ještě vyhovující chybovost příslušného datového toku (cBER, vBER), lze v první řadě anténou s vysokým ziskem a vhodnou směrovou charakteristikou. Ne však všude toto řešené bude schůdné – najde se řada lokalit, kde síla signálu, jaká dostačovala dosud (hlavně na kanále 60) dostačovat po instalaci zádrže nemusí. Pak ještě je řešením buď přeorientovat příjem příslušného muxu (zpravidla třetího) na jiný vysílače, provozující jej na kanále kmitočtově od frekvencí LTE 800 MHz podstatně vzdálenějším (a to i za cenu dálkového příjmu, např. tam, kde to je možné, přeorientovat příjem muxu3 na kanále 60 z trutnovské Černé Hory na kanál 34 Pardubice/Krásné atp.).

Právní a organizační aspekty? To je otázka, na kterou se sluší dotázat ČTÚ: Navazuji-li na mou vlastní v úvodu vylíčenou zkušenost, představil bych si před uvedením do trvalého provozu každé nové základnové stanice proměřit její pole po vzdálenostních pásmech jejího pokrytí, za účelem stanovení počtu a sortimentu příslušných zádrží a zorganizování jejich instalace rovněž i u individuálních uživatelů. Vzato z hlediska přiro-zené logiky i práva, z této logiky vycházejícího: Všichni občané musí mít rovné podmínky v dostupu k terestrickému digitálnímu vysílání. Nelze proto znevýhodňovat uživatele českých přinejmenším veřejno-právních medií zatížením cenovými, s odrušením příjmu spojenými vícenáklady, oproti těm šťastnějším, kterým takové vícenáklady nehrozí (např. těm, kteří mohou přijímat muxy1,2 a 3 z Pardubic/Krásného (k32,34, 39) a mux3 a RS7 z Benešova/Kozmic (k23, 44)). Jak dalece se ČTÚ či další odpovědné orgány zabývaly organizační a ekonomickou stránkou takového řešení?
Milníky digitální televize 2014
Redakce, 27. března 2014
Server DigitálníTelevize.cz jako mediální partner akce a pořadatel, vydavatelství Sdělovací technika Vás zvou na odborný seminář s panelovou diskuzí Milníky digitální televize 2014 pořádaný 9. dubna od 9 hodin v sál VPS1, Česká televize, Kavčí hory, Praha.

Přechod z analogového na digitální TV vysílání proběhl úspěšně a vytváří nové obchodní příležitosti jak pro výrobce vysílací techniky, tak pro vysílatele a poskytovatele širokopásmových služeb. Navíc se rychle rozvíjejí nové způsoby šíření TV obsahu, jako jsou IPTV a mobilní TV, a nabízejí další příležitosti pro rozvoj inovací.

Rychle roste dostupnost obsahu s vysokým rozlišením HD. Počet HD kanálů, které můžeme přijímat se množí a prodej HD-televizorů nabývá na objemu. Základem je rostoucí poptávka po vyšší kvalitě obrazu a zvuku a nižší bitové rychlosti, která umožňuje tuto poptávku uspokojit a snížit náklady na šíření signálu.

Budoucnost televizního vysílání ovlivňují dva hlavní vývojové trendy. Rychlý rozvoj vysokokapacitních datových sítí nabízejích širokopásmový přístup k Internetu způsobuje, že jeho význam pro přenos audiovizuálního obsahu, včetně televizního, stále roste. Výsledkem pokračujícího vývoje v oblasti technologií digitálního vysílání na druhé straně je podstatný nárůst kapacity přenosových kanálů, který umožňuje nabídnout více služeb, vysokou kvalitu obrazu a lepší územní pokrytí.

Příspěvky přednesou a následné panelové diskuze se zúčastní:

PhDr. Pavel Dvořák, CSc., člen rady, ČTÚ
Pásmo UHF – fakta a mýty – Ing. Petr Zeman, ředitel odboru mezinárodních vztahů a strategií, ČTÚ
Ing. Ivo Ferkl, technický ředitel, ČT – UHDTV in DVB-T2 networks
Ing. Pavel Hanuš, manažer programu digitalizace, ČT
Marcel Procházka, ředitel pro regulaci, České Radiokomunikace
DVB-T2 v době HbbTV – Ing. Josef Uher, technický ředitel, TV Nova
Lukáš Hnilička, technický ředitel, Óčko TV
Ing. Dušan Statelov, výkonný ředitel, MAINDATA
Petr Formánek, jednatel Prague Digital TV
RNDr. Radim Pařízek, majitel, Digital Broadcasting, Progress Digital
Ing. Martin Roztočil, Digital Broadcasting, Progress Digital
RÚ povolil dva nové DVB-T vysielače
Redakce, 27. března 2014
Úrad pre reguláciu elektronických komunikácií a poštových služieb (regulačný úrad - RÚ) na základe žiadostí spoločnosti Towercom, a.s. vydal individuálne povolenia pre DVB-T vysielač 4. multiplexu (MUX-u) Žilina – Krížava K39 s výkonom 10 000 W a vysielač 2. MUX-u Spišské Podhradie K55 s výkonom 81 W. Okrem toho povolil zvýšenie výkonu DVB-T vysielača 2. MUX-u Rožňava – Dievčenská skala K27 z 10 000 W na 20 000 W a vysielača 2. MUX-u Banská Bystrica – Laskomer K51 z 19 590 W na 26 300 W. Rozhodnutia sú právoplatné.

Uvedené výkony sú maximálne výkony ERP v nulovej rovine. Zvýšenie maximálneho výkonu ERP a zmena ďalších technických parametrov vysielačov môže pozitívne ovplyvniť kvalitu príjmu signálu prvého a štvrtého multiplexu.
Zůstane Ukrajina bez digitální terestrické televize?
Vladimír Kebrle, 24. března 2014
Předseda parlamentního výboru pro otázky svobody slova na Ukrajině, Mykola Tomenko, zdůrazňuje nutnost neprodlené prověrky legálnosti licencí na digitální vysílání soukromé společnosti Zeonbud Ukrajinskou Národní radou pro otázky radia a televize.

Zároveň potvrzuje, že majiteli této společnosti jsou byznysmen Alexandr Janukovyč, syn svrženého prezidenta, jehož účast na vlastnictví Zeonbudu činí 33%, Dimitrij Firtaš (spojený s koncernem Inter) a Rinat Achmetov (firma Media Group Ukraine). Věcí by se mj. měla rovněž zabývat ukrajinská generální prokuratura a ukrajinský antimonopolní úřad, jelikož se zde jedná i o celou problematiku financování přechodu z analogového vysílání na digitální.

Zeonbud je operátorem ukrajinských multiplexů, celoplošně se vysílají čtyři v DVB-T2 a s kompresí MPEG-4/H.264 AVC (!). Na našich stránkách http://www.digitalnitelevize.cz/informace/dvb-t/dvb-t-digitalni-vysilani-ukrajina-podkarpatska-rus.html máme přehled vysílačů Podkarpatské Rusi, určen je především čtenářům z východu Slovenska, kde přesahuje signál ponejvíce z Užhorodu nebo Velkého Berezného, eventuálně Svalavy, na některá místa okresů Michalovce, Vranov nad Toplou, Trebišov, Humenné, nebo místy do vysoko položených lokalit okresu Svidník, přičemž třeba disponovat set-top-boxem schopným zpracovat DVB-T2. Některé programy však jsou kódovány v Irdetu. Kromě toho ještě fungují i analogové vysílače.

Mykoła Tomenko již nejednou na neprůhledné schéma přípravy Ukrajiny upozorňoval, Ukrajina se dle mezi-národní dohody zavázala tento proces ukončit do 17. června 2015. V reakci na to v poslední době všechny hlavní ukrajinské noviny začaly zveřejňovat sponzorované texty hlásající, že v případě, kdyby služby soukromé firmy Zeonbud byly zastaveny, zůstane Ukrajina bez televize.

Mykola Tomenko konstatoval, že taková reklama je nezvykle drahá a ne každý je schopen takový výdaj zaplatit. Reklamu musí zaplatit nyní Janukovyčovův syn, protože Firtaš je zadržen ve Vídni rakouskými orgány činnými v trestním řízení a hrozí mu vězení, Achmetov se stará o své obchody v Doněcku, a otázka je, zda tuto oblast mu neobsadí Rusko.

Zprůhledněním procesu digitalizace se má zabývat vbrzku vláda a nad celým procesem by se měl údajně zavést dozor státu, především také v tom směru, aby bylo zaručeno, že televize bude plnit potřeby ukrajin-ského diváka.

Další zprávy: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 116, 117, 118, 119, 120, 121, 122, 123, 124, 125, 126, 127, 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134, 135, 136, 137, 138, 139, 140, 141, 142, 143, 144, 145, 146, 147, 148, 149, 150, 151, 152, 153, 154, 155, 156, 157, 158, 159, 160, 161, 162, 163, 164, 165, 166, 167, 168, 169, 170, 171, 172, 173, 174, 175, 176, 177, 178, 179, 180, 181, 182, 183, 184, 185, 186, 187, 188, 189, 190, 191, 192, 193, 194, 195, 196, 197, 198, 199, 200, 201, 202, 203, 204, 205, 206, 207, 208, 209, 210, 211, 212, 213, 214, 215, 216, 217, 218, 219, 220, 221, 222, 223, 224, 225, 226, 227, 228, 229, 230, 231, 232, 233, 234, 235, 236, 237, 238, 239, 240, 241, 242, 243, 244, 245, 246, 247, 248, 249, 250, 251, 252, 253, 254, 255, 256, 257, 258, 259, 260, 261, 262, 263, 264, 265, 266, 267, 268, 269, 270, 271, 272, 273, 274, 275, 276, 277, 278, 279, 280, 281, 282, 283, 284, 285, 286, 287 > >|



Diskusia pokrytie DVB-T v jednotlivých lokalitách
Recenzie prijímačov
Diskusia o DVB-T prijímačoch
Rádio VIVA vysiela v Stropkove a R. Sobote, pripravuje vysielač v Ružomberku
Rádio Jemné Melódie má štyri nové vysielače
Rádio Lumen spúšťa vysielač v Štúrove
Vedú RTVS zodpovední manažéri?
STV Trojka ukončí vysielanie 30. júna
Pozemské vysielanie | Satelitná televízia | Diskuzné fórum | Magazín | Televízny program | Česká verze