DigitálníTelevize.cz DigitálnaTelevízia.sk Energoportál.cz InteligentníDomácnost.cz TV program
Satelitní komplety     |     Televízie najlepšie ceny
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Polsko: Analog od 23.07.2013 definitivně odchází



Dne 23.07.2013 budou Polsku vypnuty poslední analogové televizní vysílače základní vysílací sítě. Jsou to v sousedství ČR vysílač Jelenia Góra/Śnieżne Kotły na hraničním hřebeni Krkonoš a v sousedství Slovenska a Ukrajiny vysílač Przemyśł/Tatarska Góra. Současně na těchto vysílačích bude zprovozněn třetí (veřejnoprávní) multiplex, v případě vysílače Przemyśł to bude spuštění v SFN s vysílačem Leżajsk/Góra Giedlarowa.

Od 23.07 je převážná většina Polska pokryta signály třech multiplexů, a na dlouhou dobu se tedy stává obsazení kanálů jednotlivými multiplexy v sousedství ČR a SR definitivním, podotýkám – jen obsazení kanálů jednotlivými multiplexy. Neznamená to tedy, že po tomto datu nebudou změny. Podrobnosti v obsazení kanálů jednotlivými multiplexy včetně údajů dislokace vysílačů a nejzákladnějších technických parametrech vysílání uvádíme v aktualizované příloze internetových stránek tohoto portálu – Polsko jihozápad obsahuje vysílače v dosahu ČR a Polsko jihovýchod z dosahu SR.

V dosahu ČR bude hlavní událostí spuštění třetího multiplexu a změna kanálů prvního a druhého multiplexu vysílače Jelenia Góra/Śnieżne Kotły na hraničním hřebeni Krkonoš. Mux 3 (veřejnoprávní) poběží na kanále 49 s ERP 100 kW v SFN s vysílačem Lubań/Nowa Karczma v sousedství Frýdlantského výběžku a vysílači menšího výkonu Legnica a Glogów ve vnitrozemí Dolnoslezského vojvodství. Vyzařovací diagram antén Śnieżných Kotłů na tomto kanálu má ve velké výseči ve směru na ČR značné tlumení stejné jako na kanále 48, na kterém byl dosud vysílán první multiplex – po straně této výseče lze uvažovat o určité možnost příjmu hlavně v ose Dobruška – Žamberk či v některých lokalitách okresů Jablonec n.N., Liberec nebo Česklá Lípa. DVB-T na vysílači Lubań/Nowa Karczma je novinkou, plánovaný výkon ERP je 20 kW, nicméně v době redakční uzávěrky pro tuto zprávu ještě nebyl k dispozici údaj o vyzačovacím diagramu vysílače Lubań, víme jen, že ve směru do ČR bude útlum – nezbývá nám, než naši výše znmíněnou přílohu ještě jednou aktualizovat, jakmile bude k dispozici. První i druhý mutliplex ze Snieżných Kotłů vystartují na nových kanálech s ERP 100 kW - budou to dosavadní kanály 30 a 35 „zděděné” po analogových TVP 2 a TVP 1. Směrové diagramy vysílacích antén na těchto kanálech vykazují identický přesah na území ČR jaký je dosud na kanále 37, na kterém byl dosud šířem druhý multiplex – tento kanál 37 je ponechán jako rezerva pro budoucí multiplex 5 nebo 6. Další změnou bude opuštění kanálu 64 na vysílače Wrocław/Góra Ślęza, výkon 100 kW s všesměrovým vyzařováním nezměněn.

Pokud jde o sousedství Moravskoslezského kraje, je definitivní řešení takové, jaké uvádím v aktualizované příloze těchto stránek včetně aktualizace tabulek vyzařování anténních systémů daných vysílačů ve směru na území ČR. Mux1 na kanále SFN Katowice/Kosztowy nadále vysílá se výkonem sníženým na 50 kW, tabulka výkonů, jakými přesahuje vysílač v jednotlivých směrech na území ČR je zpracována pro celková výkon ERP 100 kW, na která je také oficiálně vydaná povolenka polského Úřadu pro Elektronickou Komunikaci (UKE), její změna zatím vydána není, což znamená, že stran umístění antény a jejích charakteristik definitivní řešení není. Wisła/Skrzyczne na k55 provozuje plný výkon 100 kW, výkony vyzařované do ČR, uvedené v naší tabulce, jsou pro 100 kW. Pokud mux 2: Katowice/Kosztowy 63 kW, vyzařování všesměrové, a Wisła/Skrzyczne kanál 58 plný výkon 100 kW, výkony vyzařované do ČR, uvedené v naší tabulce, jsou rovněž pro 100 kW. Mux 3 SFN Katowice/Kosztowy – Częstochowa/Wręczyca Wielka – Wisła/Skrzyczne na kanále 41: Výkony a vyzařovací diagramy anténních systémů Katowic (100 kW) a Częstochowy (80 kW) jsou definitivní, snížený výkon na 50 kW prozatím nadále zůstává, takže opět údaje v naší příloze budu aktualizovat, jakmile na Skrzyczném dojde ke změně. V případě muxu 3 je navíc dokrytí lokalit v hornatých částech Slezského vojvodství zabezpečováno sítí lokálních dokrývačů, podobně jako v případě hornatých částí dalších z vojvodství, sousedících s ČR i SR, tzn. vojvodstvích Dolnoslezském, Malopolském a Podkarpatském.

V sousedství SR, konkrétně Prešovského kraje, bude vypnuto již poslední dosud provozované analogové zařízení ve východní polovině Podkarpatského vojvodství na vysílači Przemyśl/Tatarska Góra a Leżajsk/Giedlarowa, následuje menší „rošáda“ kanálů a zvýšení výkonů – mux1 je od 23.07. z vysílačů Przemyśl a Leżajsk převeden na definitivní kanál 43 a oba vysílače zapojeny do SFN, a výkon Leżajska zvětšen na 100 kW, do této SFN ještě bude od 23.07. zapojen vysílač Tarnobrzeg/Machów po změně kanálu 37 na definitivní kanál 47, se zmenšením výkonu na 5 kW. Na muxu 2 Leżajsk opouští kanál í kanál 61, a nově poběží na kanále 59 s ERP 100 kW v SFN s vysílačem Przemyśł. Na kanále 26 vysílačů Przemyśl a Leżajsk bude spuštěna SFN, Przemyśl ERP 20 kW, Leżajsk 70 kW. Signál těchto vysílačů však může území Slovenska zasáhnou jen v případě výjimečných troposférických podmínek, zatímco kanály všech tří multiplexů, výkony a směrové diagramy vysílačů základní sítě Krosno/Sucha Góra – Solina/Bieszczady, Góra Jawor a Rzeszów/Baranówka, obsluhujících západnější část Podkarpatského vojvodství a jejichž signál lze zachytit ve výhodně položených lokalitách Prešovského i Košického kraje, jsou již definitivní.

V Malopolském vojvodství (Krakov), zahrnujícího sousedství SR po celé délce hranice od Pienin a pod Vysokými Tatrami až k Oravě, dochází rovněž k „rošádě“ kanálů, a to především u muxu 2, kde vysílače Rabka/Luboń Wielki, Sczawnica/Prehyba a Zakopane/Gubałówka rovněž opouštějí kanál 61, a přecházejí na kanál 36, na kterém poběží v SFN ještě s vysílačem Gorlice/Elektrárna Glinik, výkony a vyzařovací diagramy vysílacích antén zůstávají stejné jako dosud na kanále 61, pouze u vysílače Rabka bude zvýšen ERP na 10 kW, nicméně i zde v době redakční uzávěrky ještě nebyl k dispozici údaj o vyzařovacím diagramu, víme jen, že ve směru do SR bude útlum – nezbývá nám, než naši výše zmíněnou přílohu ještě jednou aktualizovat, jakmile bude k dispozici. Průnik signálu této sítě na slovenské území je sice značnou měrou omezen terénní překážkou Vysokých Tater, nicméně jsou lokality v pohraničí, kde příjem je možný – Szczawnice především na území okresů Kežmarok nebo Stará Lubovňa, v oblasti Oravy hlavně na sever od Dolného Kubína je relevantní signál z Rabky, případně i krakovské Chorągwice – zachytitelný i v nejvýše položených lokalitách okresu Čadca. Do lokalit v oblasti Oravy ve vyšších polohách lze najít i signál ze zakopanské Gubałówky, jinak v širokém úhlu kolem osy sever jih stíněný hřebeny Vysokých Tater. V našem přehledu uvádím rovněž i Svatokřížské vojvodství, spíše však vysílač na kótě Svatý Kříž, na němž následuje pouze změna kanálu 36 na kanál 37 s ERP 100 kW na muxu2, na muxu 3 s ERP 150 kW jde o nejvyšší výkon vysílače v Polsku, kanál 30 muxu 1 zůstává nezměněn – Svatý Kříž je malé pohoří či hornatina, vystupující vysoko nad široké okolní roviny, což umožňuje zvýšený územní dosah jeho signálů – na Slovensku je možné je zachytit povětšinou za výjimečných troposférických podmínek, avšak za normálních podmínek i na nejvyšších polohách Tater.

Potud výčet změn. Se zprovozňováním dalších multiplexů na území ČR i SR však dochází a bude stále častěji docházet k situaci, kdy bude při příjmu zahraničního vysílače v řadě míst potřeba potlačit signál tuzemských muxů na stejném kanále, přesahující z jiných krajů v tuzemsku. V ČR se to bude týkat příjmu polských multiplexů ze Śnieżných Kotłů kanálech 30 a 35: Na nich jsou provozovány multiplexy ČRA vysílače Jihlava/Javořice, přijímatelné v řadě míst i Pardubického či Královéhradeckého kraje, vzácněji i na severu Čech, na severu Čech pak na kanále 30 ještě mux 4 Teplice a Ústí n. L./Krušnohorská. Mux 4 v Ústí n.L. má malý výkon a z vysílači Teplice je však vyzařován směrovým anténném systémem, takže v Libereckém kraji by v případě potřeby potlačení jeho signálu zvláštní problém vyvstat neměl. Podobně tomu je i při příjmu vysílače Kłodzko/Czarna Góra jak na kanále 55 a 58, kde až do Východních Čech zasahuje signál vysílače Ústí n.L. Buková Hora, tak na kanále 25, kde zasahuje až do Východních Čech signál muxu 4 Jablonec n. N./Černá Studnice či až na Chrudimsko případně signál téhož muxu i z českobudějovické Kletě (a jsou lokality, kam dopadají signály z obou vysílačů muxu 4!). Netřeba v takovém případě ihned na příjem polských muxů rezignovat: V nemalém procentu míst, dotčených zmíněným přesahem signálů z jiných krajů ČR/SR (tj. tam, kde „rušící signál” nebude „příliš silný”), lze použitím rovinné soustavy dvou popř. čtyřech antén nežádoucí signál utlumit natolik dostatečně, aby příjem zahraničních muxů byl dostatečně kvalitní. Tomuto problému anténařiny a jeho řešení se budu však věnovat podrobně v jiném příspěvku.

A budoucnost? Kromě redefinice obsazení multiplexu 1 jde o řadu technických i organizačních otazníků šíření veřejnoprávních programů, čili TVP. Programy TVP1, TVP2 HD, TVP Info se vstupy regionálních redakcí na úrovni vojvodství, TVP Historia, TVP Kultura, TVP Polonia a nový TVP Rozrywka obsadily mux 3 – souběžné šíření prvních třech okruhů TVP v muxu 1 a muxu 3 bylo realizováno dosud z toho důvodu, že signálem muxu 3 byla pokryta jen malá část země, a ukončeno v muxu 1 sice má být k 27.04.2014, avšak v jiném ustanovení polských orgánů teprve tehdy, až pokrytí celé země v rámci muxu 3 obsáhne 95% území Polska. Jeho zprovozňování v roce 2012 a prvním pololetí 2013 bylo možné značně urychlit teprve s vypínáním analogu a ve většině případů následným obsazováním kanálů, uvolněných od analogové TVP2. Zatím toto paralelní šíření TVP1 a TVP2 v dvou muxech dávalo prostor k šíření jejich HD verzí, jenže to se právě nyní stává komplikovaným. Ukončení šíření HD verzí v DVB-T by se jevilo krokem zpět, a není proto přijatelným. Jenže současné umístění obou programů v HD verzi jen v třetím muxu by vyvolalo potřebu redukce počtu programů v jeho obsahu – a to zase naráží na poměrně ambiciózní plán TVP na rozšíření portfolia své nabídky: Již od září 2013 vyděluje TVP regionální programy do nového kanálu TVP3 Regiony, přičemž dosavadní TVP Info má pokračovat v novém pojetí jako celodenní zpravodajský program s podobnou náplní jako u nás ČT24. Dále TVP hodlá do muxu3 umístit nově připravovaný kanál TVP Dokument. Na širší distribuci nadto čekají kanály TVP Sport a TVP Seriale, šířené dosud jen v sítích kabelové TV nebo v polských satelitních platformách, kde jsou kódovány, anebo také v rámci placené IPTV. Podobně tomu ještě samostatný kanál TVP HD. Posledním čekatelem je i TVP Parlament, šířený dosud jen v IPTV. A mux 3 samozřejmě není „nafukovací”, nemluvě ještě o nejasnostech co do výše finančních zdrojů k zajištění rozvoje TVP na příští léta.

Dále se počítá (zatím) v Polsku do budoucna se zavedením celostátních muxů 5 a 6, přičemž jeden z nich má obsahovat prémiové kanály, čili placené a tedy kódované, a druhý má být šířený volně. Jenže to je zatím jen záměr bez bližší konkretizace. Mux4 již existuje, jenže jej v našich informacích zvlášť nezmiňujeme, neboť jde o mux mobilních operátorů, určený pro mobily, čili DVB-H, nedostupný uživateli žijícímu za hranicemi Polska. Současně se ve Varšavě realizovalo i testové vysílání DVB-T2, to se však v červenci t.r. skončilo. Hypoteticky předpokládejme, že v případě, že by veřejnoprávní mux byl v budoucnu koncipován na bázi DVB-T2, a řekněme, že by v něm byly vysílány přinejmenším 3 programy HD, zbylo by pak v něm místo pro 6 dalších kanálů ve standardním rozlišení – a pokud by byl načrtnutý záměr TVP realizován beze změn, nevystačil by plně jeden mux ani v DVB-T2, neboť chybí místo pro další tři kanály - a to i s přihlédnutím k tomu, že dětský kanál TVP ABC bude umístěn v muxu 1. Nemluvě pak o záměru Mezinárodních Telekomunikační unie odstoupit pro mobilní operátory ještě také část pásma UHF, vyděleného pro televizi – tj. pásma 700 MHz, počínaje od kanálu 50 výše. Pokud by totiž na realizaci takového požadavku i přes odpor EBU (Evropské Rozhlasové Unie) přece jen došlo, pak by už jen otázka allotmentů pro polské vysílací objekty v našem sousedství vyvolala další komplikace tím, že některé vysílače či regiony mají více allotmentů spadajících do frekvencí, které případně by měly být odstoupeny - jsou to nejvíce síť Wrocław - Kłodzko a za ním Wisła. Poměrně dobře by na tom byly jen Jelenia Góra/ Śnieżne Kotły.

Tolik tedy pro ilustraci, co v Polsku ještě čeká a – a jaká témata budu převažovat v našich informacích na těchto stránkách v blízké i vzdálenější budoucnosti.

Z Varšavy pro server DigitálníTelevize.cz Vladimír Kebrle.

Vladimír Kebrle, 21. července 2013



Stránka pro tisk | Úvodní stránka

TIP: Diskutovat o této problematice můžete v diskusním fóru >>

Diskusia pokrytie DVB-T v jednotlivých lokalitách
Recenzie prijímačov
Diskusia o DVB-T prijímačoch
Rádio VIVA vysiela v Stropkove a R. Sobote, pripravuje vysielač v Ružomberku
Rádio Jemné Melódie má štyri nové vysielače
Rádio Lumen spúšťa vysielač v Štúrove
Vedú RTVS zodpovední manažéri?
STV Trojka ukončí vysielanie 30. júna
Pozemské vysielanie | Satelitná televízia | Diskuzné fórum | Magazín | Televízny program | Česká verze